V zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním je Slovensko na ocase Evropské unie (EU). Poživatelé invalidních důchodů, těžce zdravotně postižení nebo osoby léčeny na chronická onemocnění bez formálního statutu invalidity přitom tvoří významnou část populace.
Jejich integraci by výrazně pomohlo posílení spolupráce mezi vládními institucemi, nevládním sektorem, zaměstnavateli a odbory. Slovensko by se mohlo inspirovat například Norskem, které má odlišný přístup k zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněným. Vyplývá to ze zjištění Středoevropského institutu pro výzkum práce (CELSI), Institutu pro dobře spravovanou společnost (SGI) a norské univerzity University of South-Eastern Norway (USN).
„Již v roce 2011 byla míra zaměstnanosti populace bez zdravotního znevýhodnění 63%, přičemž u osob se zdravotním postižením mělo zaměstnání pouze 32%,“ vyčíslily výzkumníci. Přesto, že jde o veřejný zájem, v otázce jejich pracovní integrace mají odpovědné úřady vymezené kompetence, přičemž jejich pohled na proces integrace se liší. Na Slovensku jsou rozšířené chráněné dílny a sociální podniky. „Část relevantních státních i nevládních organizací aktivně bojuje za posílení tohoto institutu chráněného zaměstnávání. Přitom však zdůrazňují efektivnější nástroje při průchodu osob se zdravotním znevýhodněním z chráněných pracovišť na otevřený trh práce,“ podotkli odborníci.
Norský přístup však podle nich dosahuje lepší výsledky pro společnost. Účast zdravotně znevýhodněné je tam na trhu práce považována za samozřejmost. Namísto chráněných pracovišť jsou hned umístění přímo na otevřený trh práce. Kompetence v jejich integraci jsou přenesené na zaměstnavatele, kteří jsou výraznější zapojeni do tvorby politik integrace i do samotného procesu, a to v úzké spolupráci s odbory, rehabilitačními centry a úřady práce.
„Každá změna začíná spoluprací mezi dotčenými institucemi, jejíž ani na Slovensku nic nebrání. Proto bychom si mohli vzít příklad z norské zkušenosti a systematicky budovat společné aktivity zaměstnavatelů, odborů, nevládních organizací, poskytovatelů služeb zaměstnanosti a jiných relevantních organizací,“ podotkla ředitelka CELSI Marta Kahancová.
